Cité internationale universitaire de Paris
Cité internationale universitaire de Paris | |
---|---|
Účel stavby | |
studentská ubytovna | |
Základní informace | |
Výstavba | 1925 |
Poloha | |
Adresa | 17 boulevard Jourdan, 75014 Paris, France, 14. pařížský obvod, Francie |
Ulice | Boulevard Jourdan |
Souřadnice | 48°49′7,32″ s. š., 2°20′15,72″ v. d. |
Další informace | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cité Internationale Universitaire de Paris, zkratka CIUP (česky: Mezinárodní univerzitní město v Paříži) je komplex vysokoškolských kolejí na jihu Paříže ve 14. obvodu. Kampus byl založen v roce 1925 a postupně rozšiřován. V letech 2005 a 2007 byly otevřeny dvě nové koleje, které se nacházejí již na území 19. obvodu. Kampus se skládá jednak z kolejí, které jsou součástí CIUP a jsou v jeho přímé správě a dále z kolejí, které jsou nezávislé a jejichž provoz je financován nadacemi nebo zahraničními vládami. Koleje slouží studentům a vědcům, kteří pobývají na pařížských vysokých školách. Z důvodu zachování neutrality a sekularismu nemohou stát v areálu žádné církevní stavby.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Projekt bydlení pro studenty z celého světa prosadil tehdejší ministr výuky André Honnorat v roce 1920. Jeho myšlenku podpořil mecenáš a alsaský průmyslník Émile Deutsch de la Meurthe a v roce 1925 byla otevřena první studentská kolej, která dnes nese název Fondation Deutsch de la Meurthe. Krátce na to byly otevřeny i další koleje financované mecenáši, průmyslníky nebo zahraničními vládami. Mezi světovými válkami tak zde stálo již 19 objektů včetně Maison international (Mezinárodní dům), ve kterém sídlí ústředí CIUP, vybudované na náklady filantropa Johna Rockefellera ml. Rovněž básník Edmund Haraucourt (1856–1941) odkázal svůj dům na ostrově Bréhat u Bretaně, kde studenti mohou trávit prázdniny.
Po druhé světové válce pokračovala výstavba dalších budov. V letech 1948–1969 vzniklo 17 nových domů. Další přibyly až na počátku 21. století v letech 2005–2007. Tyto dvě koleje se nacházejí již na území 19. obvodu.
Obyvatelé kolejí
[editovat | editovat zdroj]Koleje slouží k ubytování zahraničních studentů a vědeckých pracovníků pařížských vysokých škol. Se svými 5600 lůžky ve 40 domech je nejrozsáhlejším ubytovacím prostorem pro tyto osoby v regionu Île-de-France. V roce 2009 zde bylo žilo 141 národností. Za 80 let své existence zde bydlelo přes 200 000 osob z celého světa. Kampus nabízí kromě ubytování též další služby jako jsou knihovny, divadlo, výstavní síně, sportovní zařízení nebo restaurace.
Seznam kolejí
[editovat | editovat zdroj]Název koleje | Rok otevření | Vyobrazení | ||
---|---|---|---|---|
1 | Fondation Émile et Louise Deutsch de la Meurthe, architekt Lucien Bechmann, v roce 1998 byla kolej zanesena na seznam historických památek | 1925 | ||
2 | Maison des étudiants canadiens (Dům kanadských studentů), architekt Olivier Le Bras | 1925 | ||
3 | Collège néerlandais (Nizozemská kolej) architekt Willem Marinus Dudok, v roce 1998 zapsána mezi historické památky | 1926 | ||
4 | Fondation Biermans-Lapôtre (pro studenty z Belgie a Luxemburska), architekt Armand Guéritte | 1927 | ||
5 | Collège d'Espagne (Španělská kolej), architekt Modesto Lopez Otero | 1927 | ||
6 | Maison du Japon (Japonský dům), architekt Pierre Sardou | 1927 | ||
7 | Fondation Argentine (Argentinská nadace), architekti René Betourné, L. Fagnez a Tito Saubidé | 1928 | ||
8 | Maison de l'Institut national agronomique (Dům Národního zemědělského ústavu), architekt René Patouillard | 1928 | ||
9 | Fondation Haraucourt, dům na ostrově Bréhat | 1929 | ||
10 | Maison des étudiants arméniens (Dům arménských studentů), architekt Léon Nafilyan, založil a financoval Boghos Nubar Pacha | 1930 | ||
11 | Maison de l'Asie du Sud-Est (Dům Jihovýchodní Asie), architekti Pierre Martin a Maurice Vieu | 1930 | ||
12 | Fondation des États-Unis (Nadace Spojených států), architekt Pierre Leprince-Ringuet | 1930 | ||
13 | Fondation Suisse (Švýcarská nadace), architekt Le Corbusier, v roce 1986 zapsána mezi historické památky | 1930 | ||
14 | Maison de la Suède (Švédský dům), architekti Peder Clason a Germain Debré | 1931 | ||
15 | Fondation Rosa Abreu De Grancher (kubánská kolej), architekt Albert Laprade | 1932 | ||
16 | Fondation Danoise (Dánská nadace), architekt Kaj Gottlob | 1932 | ||
17 | Fondation Hellénique (Helénská nadace), architekt Nicolas Zahos | 1932 | ||
18 | Maison des Provinces de France (Dům francouzských regionů), architekt Armand Guéritte | 1933 | ||
19 | Résidence Robert Garric (součástí Maison internationale), architekti Lucien Bechmann a Jean-Frédéric Larson | 1936 | ||
20 | Collège Franco-Britannique (Francouzsko-britská kolej), architekti Pierre Martin a Maurice Vieu | 1937 | ||
21 | Fondation de Monaco (Monacká nadace), architekt Julien Médecin | 1937 | ||
22 | Maison du Liban (Libanonský dům), architekti Jean Vernon a Bruno Philippe | 1948 | ||
23 | Maison des Arts et Métiers (Dům École nationale supérieure d'arts et métiers), architekti U. Cassan, M. Bourgouin a G. Paul | 1949 | ||
24 | Résidence Lucien Paye, architekt Albert Laprade | 1949 | ||
25 | Fondation Victor Lyon, architekt Lucien Bechmann | 1950 | ||
26 | Résidence André Honnorat, architekti Jean-Frédéric Larson a Lucien Bechmann | 1953 | ||
27 | Maison du Maroc (Marocký dům), architekti Albert Laprade, Jean Vernon, Bruno Philippe a Jean Walter | 1953 | ||
28 | Maison du Mexique (Mexický dům), architekti Jorge L. Medellin a Roberto E. Medellin | 1953 | ||
29 | Maison de la Tunisie (Tuniský dům), architekt Jean Sebag | 1953 | ||
30 | Maison de Norvège (Norský dům), architekt Reidar Lund | 1954 | ||
31 | Maison du Brésil (Brazilský dům), architekti Le Corbusier a Lucio Costa, v roce 1985 zapsán mezi historické památky | 1954 | ||
32 | Maison des Industries Agricoles et Alimentaires (Dům zemědělského a potravinářského průmyslu), architekti F. Thieulin a X. de Vigan | 1954 | ||
33 | Maison Heinrich Heine (Dům Heinricha Heineho pro německé studenty), architekti Johannes Krahn a Paul Maitre | 1956 | ||
34 | Maison du Cambodge (Kambodžský dům), architekt Alfred Audoul | 1957 | ||
35 | Maison de l'Italie (Italský dům), architekt Piero Portaluppi | 1958 | ||
36 | Résidence André de Gouveia (Portugalská kolej), architekti José Sommer Ribeiro a Henry Crepet | 1960 | ||
37 | Maison de l'Inde (Indický dům), architekti J. M. Benjamin, H. R. Laroya a Gaston Leclaire | 1967 | ||
38 | Fondation Avicenne (Nadace Avicenna), bývalý Pavillon de l'Iran (Íránský pavilon), architekti Heydar Ghiai a Claude Parent | 1969 | ||
39 | Résidence Lila, autor ateliér Jade a Sami Tabet (19. obvod)) | 2005 | ||
40 | Résidence Quai de la Loire (19. obvod) | 2007 |
Slavní obyvatelé
[editovat | editovat zdroj]- Fernando Arrabal (Collège d'Espagne)
- Pío Baroja (Collège d'Espagne)
- Raymond Barre
- Karen Blixenová (Fondation Danoise)
- Habíb Burgiba
- Aimé Césaire
- Julio Cortázar (Fondation Argentine)
- Abdou Diouf (Résidence Lucien Paye)
- Georges Charpak
- Sebastião Salgado (Maison du Brésil)
- Jacques Santer (Fondation Biermans-Lapôtre)
- Jean-Paul Sartre
- Léopold Sédar Senghor (Fondation Deutsch de la Meurthe)
- Narciso Yepes (Collège d'Espagne)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cité internationale universitaire de Paris na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Cité internationale universitaire de Paris na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Oficiální stránky kampusu
- (francouzsky) Interaktivní plán kampusu